Proč nekupovat akvaristické zářivky?
Tak už to bývá, neznalý, začínající akvarista pořídí domů nějaké to setové akvárium kde je vše hezky připravené a o nic víc se nemusí starat, jen koupit kamínky, 
zalít to vodou a ideálně tam hned vypustit rybičky(SARKASMUS). Největší problém bývá filtr, který je hrubě nedostačující objemem filtračních hmot. Hned po něm následuje světlo, které je většinou výkonově příliš slabé, rostou pod ním jen velmi nenáročné rostlinky.
Po nějaké době zářivka co byla v setu přestane svítit. A tak se neznalý akvarista vypraví do zooshopu/zverimexu atp., kde mu prodají zářivku například značky Sera, která se jeví jako úplně dokonalá. Má nádherný obal na kterém, je napsáno jestli je speciálně pro rostliny nebo pro vybarvení rybiček. Tak tedy zářivku koupí a odchází spokojený domů a také lehčí minimálně o 400,- za jednu.
Když si obal zářivky pořádně prohlédnu, nenajdu na něm žádné užitečné informace o výkonu, kromě výkonu (spotřeby) ve Wattech. Ovšem tato nic neříkající jednotka mi neřekne jakou barvu má světlo (830,840,865) ani jaký světelný výkon v Lumenech (lm) podává. Už to je jaksi zarážející. Proč mě výrobce nechce obeznámit s barvou osvětlení ani jeho reálným světelným výkonem? Je to tím že zkrátka žádné měření na tyto velmi podstatné hodnoty neprovádí? A nebo, mi je výrobce nechce oznámit? Protože i jako laik bych velmi rychle poznal že se jedná o šmejd?
Když vyrazím do nejbližší elektry nebo prodejny světelných zdrojů. Tak mohu nad akvárium koupit zářivku, která bude svítit lépe než ta akvarijní, bude podstatně levnější než ta akvarijní. A dokonce mě výrobce hned na obalu i na zářivce oznámí jakou barvu světla a výkon daná trubice má.
Jednoduchý příklad:
Zářivka akvarijní SERA 15W T8 – cena 388,-
Zářivka běžná Osram Lumilux 15W T8 865, 1220lm – cena 105,-
Je vám to málo? Tak další příklad
Zářivka Juwel 24W T5(for plants) – cena 460,-
Zářivka Osram Lumilux 24W T5 865, 2100lm – cena 56,-
Základy pro nákup nové zářivky nad akvárium:
Než jdete koupit zářivku, zjistěte si, o jakou patici se jedná, nejpoužívanější jsou dva typy:
T8 – Starší, součástí bývá startér, tlumivka a kondenzátor. Jedná se o zastaralý typ, který toho moc nenasvítí a díky tlumivce a startéru při zapnutí bliká, více se zahřívá a rychleji se poškozuje. Průměr trubice T8 je 28mm.
T5 – Moderní, součástí je pouze elektronický předřadník. Jedná se o novější typ zářivek, které při stejné délce podávají a také spotřebují větší výkon. Při rozsvícení zářivky nijak neblikají, ale během vteřiny svítí. Zářivky hodně hřejí (40°C za 5hodin svícení není problém) oproti tomu předřadník, je naprosto chladný. Průměr trubice T5 je 16mm.
Dále si zjistěte, jaký výkon budete kupovat, ten je na každé zářivce označen někde u patice potiskem. Pokud nenajdete nápis nebo je moc poškozený na přečtení, dohledejte na internetu podle typu trubice a její délky až po nožičky příslušný výkon ve Wattech.
Také si zjistěte, jakou barvu světla chcete nad své akvárium koupit. Velice časté jsou 830,840,865. Tohle trojčíslí označuje teplotu barvy, první číslo 8 znamená index podání barev přes 80% a další dvě čísla teplotu v Kelvinech.
Takže 830 je 3000K (teplá bílá) žluté světlo s nádechem do červena.
840 je 4000K (studená bílá) bílé světlo s nádechem do modra.
865 je 6500K (studená denní bílá) čistě bílé světlo. Nejblíže přirozenému polednímu světlu.
Samozřejmě je k dostání spousta dalších barev světla. Aquascapeři s oblibou používají barvu 890 tedy 9000K, výrobci označována jako Skywhite blue, něco jako modrobílá obloha. (Neberte překlad doslovně).
Rostlinám i rybičkám, je v podstatě jedno jakou barvu světla si vyberete. Důležité je, aby zářivka byla takzvaně širokospektrální. To znamená, že podává plné spektrum barev, stejně tak jako sluníčko. Výrobci zářivky označují příhodným názvem, Osram používá Lumilux, Narva Spectralux atp. Zářivky lze libovolně nakombinovat. Když máte kryt na dvě zářivky můžete koupit jednu 830 a druhou 840, nebo obě 840, nebo 865. To už záleží na vašich preferencích. Osobně mám nejoblíbenější 865, barva světla je příjemná a ryby jsou pod tím tak nějak barevnější.
Technické poznámky:
Zářivky nad akváriem je třeba nejdéle po 8 měsících vyměnit. Už mají období svého nejlepšího světla dávno za sebou. Takže se vám v akváriu rozhodí rovnováha mezi světlem, co2 a živinami, což se velice líbí řasám.
Zářivky podávají plný světelný výkon až po dosažení efektivní teploty (u většiny výrobců 35°C). To může hodinku až dvě trvat. Takže se vám opravdu nezdá, že při rozsvícení akvária je světlo tak nějak slabší než v poledne.
Zářivky T8 nejenže jsou neefektivní, efektivitu mají pod 40%, takže přes 60% spotřebované elektřiny jde do odpadního tepla. U zářivek T5 už je to o něco lepší tam je efektivita kolem 65%. Ale navíc pokud nemají předřadník, problikávají v rytmu 50Hz které máme v zásuvce (střídavý proud). To odpovídá 50 probliknutím během vteřiny.
Není to až tak podstatné, ale zkuste si pod takovým světlem pracovat během 12h směny, už po třech hodinách jsou oči unavené daleko víc než při práci bez světla. Rybičky mi své pocity z toho nesdělily, ale taky to pro ně nebude nic příjemného.
V případě že máte zářivky T8 nebo T5 s elektronickým předřadníkem, tak neblikají v rytmu 50Hz ale většinou v řádech KHz, což už je pro nás i zvířata nepostřehnutelné. Předřadník má také výhodu v tom, že světlo se rozsvítí ihned bez jediného bliknutí, které je pro ryby asi tak stresující jako bouřka. Zářivky se díky němu daleko pomaleji opotřebovávají. Lze to zpozorovat na koncích skla u nožiček, s věkem zářivky je „zakouřené“, z předřadníku je to vždy podstatně méně.
Pokud najdete v textu jakoukoliv chybu ať už gramatickou nebo technickou, dejte mi to prosím vědět, abych ji co nejdříve opravil. Autor: Ondřej Kozárik
Nejprodávanější a nejoblíbenější akvarijní osvětlení najdete níže:
V textu je uvedeno, že světelné zdroje bez předřadníku jsou modulovány frekvencí 50 Hz což odpovídá 50 probliknutím během sekundy. Není to pravda, při frekvenci 50 Hz, napětí projde 100 krát maximem (jedna perioda sinusoidy má dvě maxima, jedno v kladné části a jedno v záporné). Světelný zdroj tedy stokrát za vteřinu zvýší jas, pokud mu to setrvačnost luminoforu dovolí.
Další uváděný omyl je, že světelný zdroj s elektronickým předřadníkem tuto nectnost nemá, protože pracuje na podstatně vyšším kmitočtu (v řádech desítek kilohertzů). Pravdou je, že tento zdroj je stále napájen ze sítě 50 Hz a nemívá dostatečně velký a rozměrný kondenzátor, který by dokázal dobře vyfiltrovat tuto frekvenci. Proto i tento světelný zdroj je modulován frekvencí 100 Hz o čemž se lze velmi snadno přesvědčit například fotodiodou napojenou na vstup zvukové karty a následným zobrazením spektra například v programu GNU Radio.
Dnes je k dispozici nová generace elektronických předřadníků pro LED, které pracují na principu zdroje proudu a dokáží téměř dokonale odfiltrovat nežádoucí modulaci. Ne všechny LED světelné zdroje tento předřadník mají.
Poradí mi prosím někdo, kolik lumenů má být na litr vody? Nepamatuji si to a už vcelku aktuálně řešíme světla nad akvária. Díky
Pro běžné akvárium kolem 40lm/l, u rostlinných dvoj až trojnásobek. Hodně záleží na výšce akvária, do 35cm výšky platí těch 40lm/l. U vyšších je třeba víc. Dost taky záleží na zdroji světla, u zářivek se musí lumeny/waty zvyšovat docela velkými skoky protože svítí do všech stran. LEDky jsou v tomhle efektivnější svítí v úhlu 120-140°.
V článku je celá řada dezinformací.
T8, T5 značí průměr trubice ne patici. Ty se označují G13 (proT8) nebo G5(proT5).
Každá zářivka potřebuje předřadník. Ten je buď konvenční tj. tlumivka+startér nebo moderní elektronický. Konvenční způsobuje ono nežádoucí blikání při startu a hlavně zvyšuje spotřebu elektřiny cca o 10%. Elektronický předřadník má spotřebu méně než 1W, bohužel na českém trhu je celá řada neznačkových předřadníků, které místo aby prodlužovaly životnost zářivky, tak je likvidují. Na to pozor.
Efektivita 40% T8 je naprostý nesmysl. Pro posouzení účinnosti světelného zdroje se používá tzv. měrný světelný výkon, což je počet lumenů děleno příkonem ve Wattech. Oba údaje mají být podle norem uvedeny na obalu, takž si to každý může snadno vypočítat. Měrný výkon T8 se pohybuje v rozmezí 60-95lm/W, T5 90-100lm/W. Dosažení plného světelného výkonu po dvou hodinách je taky nesmysl. Řádově to trvá minuty maximálně, ale může to být i méně než minuta, záleží na předřadníku.
Teď to nejdůležitější. Některé druhy živočichů a většina rostlin potřebuje pro zdravý růst UV záření, které je v přirozeném slunečním světle obsaženo. V zářivkách pro všeobecné osvětlování tato část spektra není. Rybičkám je skutečně jedno jestli jim svítíte teplou nebo studenou bílou, ale jestli tam je nebo není UV složka, to jim už tak jedno není. A pro některé druhy plazů, zejména pro želvy je to životně důležité. Nevím jestli tuto část spektra obsahují zmiňované značky Juwel a Sera, nikdy jsem o nich neslyšel a to se světelnou technikou živím mnoho let. V každém případě ale jsou na trhu k mání zářivky pro akvária a terária od seriozních výrobců, kteří na obalech uvádějí všechny potřebné údaje a v jejich katalozích či na webech najdete i spekrální grafy.
T5 a T8 je průměr zářivek, ale je to i označení patic, sice nepřesné ale v obchodě pochopí co po nich chceš. A UV záření voda filtruje, stačí několik cm vodního sloupce a vodní záření už není. To je důvod proč vznikl život! Zářivky T8 mají opravdu nízkou efektivitu, spousta energie jde do tepla, které se tvoří i v konvenčním předřadníku. U T5 zářivek je efektivita vyšší hlavně díky předřadníku který plyn zapaluje lehce jiným způsobem.
Nevím, proč by nemělo být rybám jedno, jestli mají či nemají UV složku záření. U plazů to pochopím, u ryb nikoliv.
Já se sice osvětlením pro akvária neživím, ale velice dlouho a trpělivě jsem tuto problematiku studoval, abych si udělal vlastní názor, jaké osvětlení je nejlepší pro akvária. Samozřejmě mě zajímalo porovnání zářivka vs. LED osvětlení. Vzhledem k účinnosti bych už v současnosti zcela zavrhl trubice T8 a bavil se pouze o trubicíh T5.
Prostudováním mnoha článků od mnoha autorů ať už vážených v branži ( Rataj ) tak prostých vědátorů či v oborou zainteresovaných lidí jsem dospěl k názoru, že nepodstatnější u osvětlení je vlnová délka světla, kterou dané svítidlo produkuje! Pokud vycházím z Ratajových grafů potřeby vlnové délky pro rostliny ( podstatné pro fotosyntézu ), tak je zcela dominantní červená složka světla, s menší potřebou složky modré. Ale. Zatímco červenou složku světla milují akvarijní rostliny a nikoliv řasy, modrou složku světla naopak milují řasy, ale pro rostliny není tak důležitá, ale JE potřeba. To je celý problém který řeší jakou trubici do akvária vložit. Neustále čtu, že dnešní trendy jsou trubice s „teplotou svitu 7500K“ … pokud si zjistíte složení frekvencí svitu takové trubice, je tam minimum červené složky a v podstatě maximum modré a zelené, což je právě spektrum pro řasy.
Já se k těmto trendům stavím skepticky, nevěřím jim a nikdy bych si do akvária nedal takovéto spektrum světla. Po osobních zkušenostech jsem vždy složky ( dle odhadu potřeba právě z onoho grafu p.Rataje ) spektra kombinoval, kde 2/3 výkonu tvořilo spektrum červené a 1/3 modré. Teď mám ve své 270l nádrži LED osvětlení vlastní výroby kombinované právě těmito spektry ( 1W čipy 2/3 s teplotou 3000K a 1/3 s teplotou 6500K ) a nemám s řasami problém. Tedy u zářivek je potřeba zjistit vlnové délky, která ta či ona trubice propouští ( zde je výhoda oproti LED, kde zářivka propouští mnohem širší spektrum světla než-li LEDky ) u LED je spektrum dost „osekané“ a vrcholové, tedy buď je tam velké % červené složky a zcela eliminovaná % dalších složek ( což není zrovna pro rostliny OK ) u 3000K LED, nebo obrácené příliš dominantní modré spektrum a opět minimalizovaná ostatní spektra světla ( zase špatně ) proto kombinace obou ve výše psaném poměru. Avšak stále si myslím, že použítí zářivkových trubic s vhodnou vlnovou délkou, při stejném výkonu lm/m2 budou lepší jako LED osvětlení. Lepší nemyslím svit, ten by měl být stejný, ale lépe se pod nimi bude dařit rostlinám.
Další diskutovanou věcí je doporučované množství světla. Docela úsměvné mi přijde udávat výkon v lumenech na litr vody. Ještě více úsměvné mi přijde výkon udávat rovnou ve wattech, to neřekne už vůbec. Pokládám za správné intenzitu svitu vztahovat k ploše akvária. Opět pročítáním mnoha článků mě zaujal jeden rozbor, podle kterého se řídím dodnes, kde byla snaha odhadnout kolik světla v lumenech dopadá na hladinu vod v místech původu našich akv. rostlin. Po mnoha úvahách a propočtech autor dospěl k číslu 8.000lm/m2. A tímto se dodnes řídím já. Jelikož používám technologie stmívání, nebo min. mám tuto možnost, já vycházím z ještě vyššího čísla a to 9.000-10.000lm/m2. ubrat lze vždy bez fin. prostředků, přidat jen obtížně a s vynaložením dalších fin. prostředků ( u zářivek výměna trubic ), kde například u akvária o půdorysu 120x45cm je plocha 0,54m2 tedy množství celkového světla dopajícího na hladinu akvária by mělo být cca 4.300 – 5.400lm. Já mám osazeno 63ks LED a výkonu 1W a papírového výkonu cca 100lm/ks.
V akvaristickém obchodě jsem se na tyto „speciální“ zářivky díval. 😀 😀 Myslím, že byly i za 600. V elektru jsem si koupil 90cm 30W T8 bílou (skvělou pro rostliny) za 65,-………….. 😀
Jojo, když je ta možnost a nemáte doma akvarijní set … Tak nejlepší řešení